Jdi na obsah Jdi na menu
 


Školství, česká obecná škola

12. 10. 2007

Školství

     Roku 1790 byl proveden soupis jednotřídních farních škol. Jedna z nich byla v Rabštejně. Chodilo do ní 49 hochů a 37 dívek. Tehdy se děti sešly ve škole pouze v zimě, pokud měly dobrou obuv, v létě byly starší děti zaměstnávány při hospodářství svých rodičů. Pravděpodobně chodily do této školy i děti ze Stvolen.
     Roku 1875 byla zřízena škola ve Stvolnech. Kde se vyučovalo....? Mohlo to být v obecní pastoušce čp. 24, která byla udržována stále ve slušném stavu.
     Nová školní budova byla postavena v r. 1876. Ve školní kronice je uvedeno, že škola byla postavena v r. 1897. To zjistil čes. učitel u okresního soudu v Manětíně.

Němečtí učitelé

     Až do 1. září 1906 byl správcem školy ve Stvolnech řidící učitel Ludvík Prinz, který ve Stvolnech působil 23 let. Jeho otec byl správcem dvora ve Čkyni u Strakonic. Prinz byl výborným učitelem. Mimo jiné dbal na to, aby všichni jeho žáci měli pěkný rukopis. Od 1. 9. 1906 nastoupil Prinz jako řidící učitel v Rabštejně.
     Další řidící učitel Adalberto Oliverius, dělal tajemníka. Mluvl a psal česky a německy, i jeho manželka. Snad trpěl nějakou nemocí (dna). Je pochován na stvolenském hřbitově, kde má pěkný pomník. Zemřel 3. 12. 1931 ve věku 58 let. Po něm učil jeho zeť. Po něm nastoupil Tausch, rodák z Kovářova. Byl povolán k armádě.

Zahájení českého vyučování ve Stvolnech

     Dne 28. září 1919 byla zde ve Stvolnech pořádána česká slavnost v upomínku na otevření české školy. Lví podíl na této slavnosti připadá odboru Sokola manětínského, který měl cvičení na lukách pod Stvolnem za účasti všeho obyvatelstva stvolenského i okolních obcí.
     Vybírány tu také dobrovolné příspěvky na žákovskou knihovnu a vánoční nadílku příští české školy.
     Protože ve zdejší budově německé školy nebylo více tříd než jedna, usnesl se obecní výbor udělati v přízemí budovy z jednoho pokoje německého učitele třídu. Německému učiteli pak zbudou ještě dva pokoje, kuchyně a nějaké komory. Zatím mělo se vyučovati polodenně. V pondělí dopoledne Češi, odpoledne Němci a druhý den obráceně. Když v pondělí české děti s panem učitelem Kroftou a panem farářem Martinů z Rabštejna v čele vešly do třídy, byly tam děti německé se svým učitelem. Na žádost učitele Krofty opustili okamžitě třídu. Naše děti usazovaly se do lavic. Za nějakou chvíli uslyšel p. učitel z chodby nezvyklý ruch a když zpozoroval, že se sem hrnou Němci, uzamkl dvéře. V nejbližším okamžiku byly však vypáčeny a odhozeny stranou, načež Němci vnikli do třídy. Naše děti utíkaly ve strachu zmateně ven, kde byly od Němců zpolíčkovány a strhány se schodů. Sedmiletý Pepa Král, jenž měl dlouhé vlasy, byl za tyto po zemi smýkán tak, až měl z toho několik dní horečku. Pan učitel, který se chtěl zastati dětí, byl též zpolíčkován a pak schozen se schodů. Na pana faráře vrhli se do třídy vniknuvší Němci a zbili jej tak, že měl dlouho mnoho krvavých podlitin.
     Brzy však dostavilo se čentictvo, pro které poslal rychle p. Král, správce zdejšího dvora, a odbor Sokola v Manětíně. Četnictvo pozatýkalo viníky, mezi nimi též choť německého učitele (Oliveriusová) a startostu obce (Lifka ?). Celkem 16 mužů a žen. Sokol pak zjednal pořádek v obci. Druhý den pak se sem dostavilo vojsko, 30 mužů z Plzně a pobylo zde 3 týdny. Za takových smutných okolností bylo zahájeno vyučování na české škole ve Stvolnech dne 29. září 1919.

Stavba nové české školy

    Němci stále požadovali vrácení třídy, ve které se vyučovaly české děti. Bylo uvažováno o postavení nové české školy. Byl vyhlédnut pozemek na poli "U Jána" nad sochou sv. Jana Nepomuckého. Tento pozemek byl z přídělu v pozemk. reformě a stát měl zaknihované právo, že může být použit pro veřejné účely.
     Trhovou smlouvu z 1 února 1933 koupil Československý stát - ministerstvo veřejných prací od Františka a Marie Beránkových ve Stvolnech čp. 39 pozemek č. parc. 1438/5 (oddělen od pole) ve výměře 1225 m čtverečních za 1.837,50 Kč.
     Vzhledem ke stále zhoršující se hospodářské situaci bylo do stavby upuštěno.

Kronika české školy

     Kronika byla vedena od jejího založení. Byla přepsána správcem školy Jaroslavem Valentou. Proč kroniku přepsal, neuvedl. Osud původní kroniky není znám.
     V opsané kronice po správci školy Valentovi pokračovali další učitelé. Z kroniky vyplývá, že na škole učili tito učitelé :
Obrazek






V letech 1971-1972 proběhla úplná rekonstrukce a modernizace školy. Projekt vypracoval Lutobor Štěrbák z OSP Plasy. Běhěm vánočních prázdnin byla škola vystěhována do úřadovny místního národního výboru. Okresním stavebním podnikem Plzeň - sever byla provedena rekonstrukce a modernizace školní budovy. Upraveno bylo i hřiště, zahrada oplocena. Velkou zásluhu na všem má poslanec MNV Bohuslav Pešík.

      V květnu 1945 byly Stvolny obsazeny Rudou armádou. V polovině července začali vesnici obsazovat Češi, většinou z českobudějovického okresu. 19. 9. 1945 byl jmenován správcem školy František Kraus a školu převzal od tehdejšího předsedy MNV Filipa Loubka.
      20. 9. 1945 byl proveden zápis 18 žáků. František Kraus zde byl jen krátce, na vlastní žádost byl ředitelem školy jmenován Jaroslav Valenta. Budova školy nebyla opravována, nastaly problémy s docházkou některých žáků, které rodiče neposílali do školy.
      Dnem 1. 1. 1948 byla zřízena dvoutřídní škola, protože od 16. 10. 1947 byly přijaty do školy děti německé národnosti. Škola byla vymalována, opraven plot. Průměrný počet žáků stvolenské školy byl do poloviny šedesátých let 25, poté začal počet žáků klesat až k počtu 12 žáků poslední školní rok existence školy - 1975/75. Od 1. 9. 1955 byla zavedena autobusová linka pro dopravu žáků, žactvo 5. ročníku bylo přeřazeno od téhož data do ZDŠ Manětín. V březnu 1956 byla na škole založena pionýrská organizace, kam vstoupilo 12 žáků třetího a čtvrtého postupného ročníku. První pionýrskou vedoucí se stala členka ČSM Hana Fáberová. Od 1. září 1960 začali dostávát žáci poprvé veškeré učebnice a školní pomůcky zdarma. 

Vzpomínka na založení školy

     7. září 1974 bylo v hostinci Jednoty vzpomenuto založení české školy před 55 lety (28.9.1919). Na zdařilém sjezdu se setkalo asi 130 účastníků. Z učitelů přijeli Jar. Štěpán, Jiří Kubec, Vlast. Šmídl, Zdeněk Kavka a František Kraus. Učitelka Bohuslava Štěpánková zavzpomínala nad zápisy školní kroniky za minulá léta. Po společném přípitku odešli účastníci do školy, kde je očekávali s kytičkou nynější žáci. V závodní jídelně státního statku bylo připraveno občerstvení a večer byla v hostinci taneční zábava, při níž hrála hudba stvolenského rodáka Josefa Plitze (Žlutičanka).

     Dnem 1. září 1975 se škola uzavřela. Poslední ředitelka Bohuslava Štěpánková. V r. 1936 zemřel v Plzni p. František Lukavský,  poslanec NS, menšinový pracovník, zasloužil se o založení české školy ve Stvolnech.

Mateřská školka

Dnem 11. listopadu 1928 bylo započato s vyučováním v mateřské školce. Učitelkou byla jmenována sl. Magdalena Hulínská, později provdaná Kostková, rodem z Prahy. Průměrně 10 dětí se dostavovalo k vyučování. Správcem mateřské školky byl současný správce školy obecné. Mateřská školka byla v najatém domě pana Václava Heidenreicha čp. 48. Paní Magdalena Kostková odešla na zdravotní dovolenou. Její nástupkyní od 25. dubna 1938 byla Milada Havrdová z Josefova n.Metují. Koncem září 1938 bylo vyučování ukončeno.

Národní jednota pošumavská (NJP)

Její místní odbor byl založen hned po zřízení české školy ve Stvolnech. do r. 1925 byl společný pro Stvolny a Rabštejn a okolí. V tom roce si rabštejnští založili odbor svůj, ale slíbili si rukoudáním, že budou i nadále spolupracovat. To se dělo.
Každý místní odbor v pohraničí měl svého ochránce a podporovatele. Národní jednota pošumavská, založená r. 1883, si vzala za úkol podporovat po stránce politické, kulturní i hospodářské české obyvatelstvo v pohraničí.
O stvolenský odbor se staral pražský m.o. NJP na Královských Vinohradech, který měl tyto chráněnce : Blatno u Jesenice, Hluboká u Žihle, Hrádek u Manětína, Vysoká Libyně, Luková, Nečtiny, Pastuchovice, Podbořánky, Přehořov, Rabštejn, Nová Sázava, Stvolny, Tis u Blatna, Zahrádka u Všerub, Zdeslav a Žihle.
Před vánocemi přišla vždy do Stvolen velká bedna, která obsahovala flanelové košile, látky na šaty, boty, oděvy, knihy a hračky pro děti v mateřské školce. Byla tehdy hospodářská krize a každá krize přišla vhod. Byla vždycky uspořádána slavnostní vánoční nadílka za přítomnosti rodičů. Děti zpestřily program zpěvem a básněmi. Aby nadílka byla rovnoměrně rozdělena, přispěl k doplnění vždy místní odbor nějakým obnosem. Košile z flanelu šila paní Marie Tichá, manželka hospodář.správce ve dvoře.
Místní odbor pořádal různé slavnosti, některé společně s Rabštejnem, které byly navštíveny občany z okolí a byly zdrojem příjmu místních odborů.
V předsednictví m.o. se střídali Em. Tichý, Josef Pešík, Filip Loubek a další. Jednatelem byl vždy správce školy.
Ve dnech 30. 6. - 3. 7 . 1930 bylo 12 dětí ze Stvolen hosty pražského odboru. Vinohradští se postarali o ubytování a stravování. Děti, v celkovém počtu 308, byly na Hradčanech, na Petříně, na Staroměstské radnici, svezly se parníkem na Vyšehrad, byly v Národním muzeu a účastníky různých zábavných podniků, pro ně pořádaných.
M.o. přispěl každým rokem určitým obnosem k uspořádání výletu dětí koncem školního roku (Rakovník, Křivoklát, Plzeň, České Budějovice, Tábor, Praha, Karlštejn, Česko-saské Švýcarsko aj.)
Velikým dobrodincem školy byl p. poslanec Dr František Lukavský z Plzně, jemuž patří dík za vznik školy, dále p. odb. učitel B. Kranda a škol. inspektor Ant. Folprecht, kteří školu navštěvovali osobně.

Obrazek

Školní rok 1951/52:
J. Jordán, K. Tautová, M. Macháčková, L. Maršán, R. Müller, J. Smutný, J. Polívková, J. Pajerová, M. Pešíková, A. Šťastná, A. Pernička, S. Fábera, M. Kudrna, B. Pešková, V. Václavíková, M. Pavlovská, A. Blaňárová, B. Pešková, M. Dvořáková, H. Pomijová, J. Václavík, K. Polívka, J. Blaňár
....a učitel Kafka

Tato fotografie a další ve větším formátu je k nalezení ve fotoalbu