Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vztahy

5. 1. 2008

Soužití Čechů s Němci

     Světová válka a zřízení čsl. státu probudilo ve zdejších Němcích národní vědomí a bývalá jejich lhostejnost proměnila se v národní řevnivost až popudlivost, která vyvrocholila výtržností při zahájení vyučování v české škole v r. 1919. Němci nesli jistě dosti těžce, že ztratili naprostou vládu ve věcech veřejných. Od té doby byly obě národnosti jakoby rozděleny. Češi slavili narozeniny T.G. Masaryka, 28. říjen a mnoho jiných. Někdy byly oslavy spojeny se školou rabštejnskou. Češi o státních svátcích nepracovali, rovněž se nepracovalo ve dvoře p. Lažanského, ale Němci měli v tyto dny největší spěch. Byl již podzim a tito orali, s oblibou vozili hnůj.
     Němci měli zase svůj život. Udržování zvyku bylo jejich záležitostí, české děti byly většinou vyloučeny, nemluvě o dětech zaměstnanců dvora. Když se přenesly události s českou školou na s kmenovým obecním jměním, dostavily se klidnější časy. Nastala hospodářská krize, přišly ekonomické starosti a soužití obou národností bylo korektní.

Společenské vztahy

Vztahy mezi Stvolenskými a Rabštejnskými nebyly vždy nejlepší. Rabštejnští byli pyšní na svoje měšťanství, i když tam byl chlebíček tvrdší. Skoro každý v Rabštejně obdělával nějaké pozemky , od 0,6 ha až do 16 ha. V horském terénu nebylo hospodaření snadné. Pozemky byly na Hofegarten u Střely, na Šibeničním vrchu, na Sauberku, kde byla velká výměra farských polí, nad vranovským dvorem a na Čelíně ve stvolenském katastru. Museli vynaložit velké úsilí, aby pole přinesla žádanou úrodu. Někteří měli pole i v kotanečském katastru.
Stvolenští měli úrodnou půdu na větších plochách a výsledky byly lepší. Rabštejnští se se Stvolenskými často hašteřili a proto se jim ve Stvolnech přezdívalo (v dialektu) "romštan špócn" (rabštejnští vrabci). Rabštejnští říkali Stv. "Blaue Schürzen". Rabštejnský farář P. Karel Novák zaznamenal ve svých Pamětech dva případy, kdy došlo k rozladění.
I. P. Novák přesvědčil stvolenské hasiče, aby se zúčastnili ve čtvrtek 26. května 1932 svátku Božího Těla v Rabštejně. Rabštejnští jim přišli vstříc s hudbou a opět po rozloučení je s hudbou vyprovodili na zpáteční cestu. Předpokládalo se, že Rabštejnští návštěvu oplatí a přijdou na oslavu Božího Těla v neděli do Stvolen. Rabštejnští ale nepřišli, ani se neomluvili.
II. 17. června 1928 bylo v Žihli slaveno 25. leté jubileum spolku Herz-Jezu-Bruderschaft. Této vzpomínky se zúčastnilo početné procesí ze Stvolen a Rabštejna. Když toto bratrstvo bylo založeno i v Rabštejně, byli roku 1933 Stvolenští pozváni k účasti. Ti však šli přes Rabštejn na oslavu do Žihle. Rabštejnští se cítili přezíráni.