Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dějiny obce STVOLNY

     První stopy osídlení této krajiny sahají do 2. tisíciletí před n.l. Na vrcholu vladař bylo starolaténské hradiště z poloviny 1. tisíciletí př. n.l. Od roku 1965 provádí Archeologický ústav ČAV v Hrádku průzkum keltského pohřebiště (4-7 století př.n.l.), kde bylo již prozkoumáno ke 200 hrobů. Kromě nádob, různých šperků, i zlatých, byla nalezena unikátní maskovitá spona, jedinečný to nález ve střední Evropě. Při slovanském osídlení zůstaly Stvolny na rozhraní Pražska, sahajícího až k řece Střele, Mežska a Lucka (nynější Žatecko). Hranicí mezi Mežskem a Luckem byly hory Brdy, proto i ves na úpatí Brd se jmenuje Brdo.
     Některé vsi kolem Brda náležely odedávna pánům z Maštova, kteří měli na červeném štítě tři stříbrné nohy zbrojné, vybíhající do tří rohů štítu a uprostřed stehny spojené. Jim se také přičítá založení hradu Rabštejna (kolem roku 1260). Předek jejich Milhost měl syny Petra, Milhosta a Ahně. Milhost měl syny Ahně a Petra. Ahně zanechal syny Petra a Jindřiška. Potomci těchto, sedící v okolí, psali se dle svých sídel z Rabštejna, Brda, Martic, Stvolen, Březína a Šebíkova. Vladykové z Brda sídlili na hrádku se tří stran obtékaným stvolenským potokem. V letech 1175-1194 seděl tu Petr, sny Milhostův, který měl spor s manětínskými Johanity o některé dědiny u Manětína.
     V listině kláštera plaského z r. 1250 uvedena jest ves Woitin, Zwoietin. Zkomoleninu tu všichni badatelé mylně vykládali na Svojetín za Rakovníkem. V sousední obci Močidlec na polích ke Stvolnu říkali "zu Zwoitin". Klášter plaský roku 1319 postoupil vsi Stvolny a Močidlec Jetřichovi z Brda směnou za ves Radčice. Po Jetřichovi držel Stvolny Vítek z Brda, který r. 1321 jako svědek se připomíná. Roku 1330 nabyl Stvolen Oldřich Pluh z Rabštejna, který zakládaje r.1337 město Rabštejn, převedl několik osadníků ze Stvolen do nového města. Ve vsi zůstalo ještě 22 podanných. Bylyť tedy Stvolny největší osadou v okolí. Odtud zůstaly trvale při hradě Rabštejně. Roku 1355 byl tu rychtářem Hlaváč Peča. Páni Šlikové drží Rabštejn, vymáhali ze Stvolen berni vánoční, ale osadníci dokázali, že berně této nikdy neplatili. Jáchym Šlik roku 1557 nákladem 400 kop postavil zde panský dvůr. Roku 1578 nabyl rabštejnského panství Jaroslav Libštejnský z Kolovrat a po smrti tohoto roku 1595 dědil hrad Rabštejn se vsí Stvolny syn Jáchym. Té doby bylo ve vsi 19 sedláků a 3 chalupníci. Libštejnští z Kolovrat byli vystřídáni Helfrýdem z Meggau, Pöttingy, Černíny a Lažanskými.
     V 19. stol. zde bylo 40 domů a 286 obyvatel. Za třicetileté války bylo šest domů spáleno. Poč. 20.stol. se zde těžil antimon, olovo a hlíny pro žáruvzdornou výrobu.
     Stvolny byli vždy největší obcí na severním Manětínsku. Pozemky byly vlhčí i sušší, takže úrody byly většinou uspokojivé. Katastr obce měří 895 ha. Třetina obyvatelstva byla česká, dvě třetiny německé. Ve sledované době byla v obci obecná škola česká a německá a česká mateřská školka.
     V obci byly tři hospody, 1 kupecký krám, 1 řezník, 2 kováři, 2 koláři, 2 ševci, 1 truhlář. Každý živnostník měl půdu k doplnění své obživy, obecní kovář měl v pachtu obecní a kostelní pozemky.
     V obci bylo 10 velkých zemědělců, 4 pololáníci a 29  chalupníků a domkářů, panský dvůr, do r. 1934 s českým dělnictvem. Obec měla svou kapelu, hoši se učili u kapelníka Wanglera v Močidlicích, později u učitele Plaschky v Kotanči.
     Spolky ve Stvolnech : Bund der Landwirte (větší zemědělci), místní skupina svazu malozemědělců a domkářů, Kulturverband, svaz německé mládeže (Jungbund), sbor dobrovolných hasičů, Národní jednota pošumavská (NJP) a Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu.
     V obci bylo přibližně 25 ml.hochů a 20 děvčat. 

                  Retrospektivní lexikon obcí 1850-1970 uvádí data o obci :
Obrazek

O PŮVODU MÍSTNÍHO JMÉNA STVOLNY

Se jménem Stvolny byly často potíže. Docházelo k záměnám s podobnými jmény. V listině kláštera plaského z r. 1250 uvedena je ves Woitin, Zwoietin. Tuto zkomoleninu historikové považovali za Svojetín na Rakovnicku. Po roce 1918 se poštovní zásilky zatoulaly i do Zvolena na Slovensku.
     Již v nejstarších dobách je doloženo toto místní jméno ve tvaru Stvolno. Vyskytují se i tvary Stbolno, Stowlno, Stwolno, Stwolna, Scwolna, Zolln, Zwolle. Německý název Zwolln je poprvé doložen jako Zwoln roku 1665, vznikl zkomolením českého Stvolno.
     Stejného původu jsou ještě místní jména Stvolínky, městy nazývané též drum, nebo Drumy, v okrese Litoměřice, Stolin v okrese Náchod a Stvolová v okrese Blansko.
Všechny jmenované obce leží v krajinách úrodných půd, na nichž se daří výborně obilí a i chmelu. Stvolno znamenalo místo s porostem nápadného bujného vzrůstu, s rostlinami silných stvolů, či stonků, ať už jde o obilí nebo trávu. Lidově se takovému porostu říká, že je "brkatý", že slibuje bohatou úrodu.
     František Palacký ve svém popise království českého z roku 1848 změnil jméno Stvolno (snad neporozuměním) na Stvolny a tohoto tvaru se od roku 1854 užívá úředně. V lidové mluvě se však název Stvolno (Cvolno) udržel dodnes.

Obrazek

Více z historie naleznete v odkazu + více z historie, nebo klikněte zde...